Mgr. Vítězslav Jandák - Volební lídr ČSSD za Jihočechy

Aktuální

Media

Jandák varuje: Jen počkejte, až pravdolásku převezme Halík. Hlavně nedávejte Čechům do čela chlapa, říkal Heydrich

23.11.2014

ROZHOVOR Parlamentní listy Poslanec ČSSD Vítězslav Jandák s hrůzou sledoval, co se v minulém týdnu odehrávalo kolem prezidenta Zemana, zejména při slavnosti na Albertově. Takovou koncentraci nenávisti už prý dlouho neviděl. Promluvil i o Václavu Havlovi, kterého kdysi velmi uznával, ale pak mu začalo vadit, jak neustále ponižuje vlastní národ jako „čecháčky".

Jak se díváte na demonstrace k výročí 17. listopadu na Albertově? Myslíte si, že byl protest proti prezidentu republiky adekvátní?

Divám se s otevřenými ústy a říkám si, co vše je u nás ještě možné, trochu mi naskočil flashback něčeho podobného, co se stalo před lety na Smíchově, a kde jsem naštěstí nebyl přítomen. Zároveň je třeba uvést, že máme demokracii a že na to mají lidé plné právo projevit své emoce a nespokojenost. Co je důležité a co mě děsí více, není forma té demonstrace, tedy jakési rudé papírky, ale poselství této demonstrace, a to je jednoznačně nenávist. To byla hlavní hnací síla tohoto tzv. „všenárodového“ protestu, a to mne děsí ze všeho nejvíce.

Pocházíte z rodiny politického vězně, mnozí lidé to nevědí, jaké o něm máte poznatky vy? Neměl jste se nikdy zájem k odkazu vašeho otce přihlásit?

Nikdy jsem se od něj neodhlásil. Pouze jsem to nepopularizoval. Můj otec po roce 1945 fungoval jako zástupce hlavy ochrany státu dr. Edvarda Beneše. Měl také na starost tzv. ofenzivu, vypracovával pro dr. Ečera, se kterým ho spojovalo osobní přátelství, obžalobu na von Neuratha v rámci Norimberského procesu, pátral po nacistických válečných zločincích a připravoval se na střet s komunisty v rámci tehdejších bezpečnostních složek. Po únoru 1948 byl od policie vyhozen a koncem padesátých let byl jako podvratný živel uvězněn v Minkovicích. Zastával přední pozici v rámci tzv. Akademické legie, většina jeho archivů je však ve Velké Británii a USA. Po propuštění pracoval na všech možných pozicích. Celá naše rodina si prošla svým, nikdy nás však nenaplnila nenávist. Tady vidíte, že o svém otci něco vím a jeho pozice si nesmírně vážím. Těžko říct, jak by se na to, co se děje, tvářil dnes.

Nemyslíte si, že si za to prezident Zeman při svých nedávných výrocích může trochu sám?

Miloš Zeman je velmi silná osobnost a jak v minulosti říkal R. Heydrich: „Hlavně nedejte Čechům do čela chlapa…“, my ho tam dnes máme, proto mi mudrlanství některých médii protežovaných figurek „o tom pánovi na hradě…“ přijde více než symbolické. Miloš Zeman řekl několikrát, že král je nahý, a jak to tak bývá, tak za pravdu se někteří zlobí, v tomto případě „pravdoláskaři“ z divize Praha a střední Čechy. Počkejme však na pana Halíka, který v tuto chvíli prodělává školící kůru.

Počekejte, proč sem pletete Halíka?

Pravdoláskařům vybouchl projekt Karla Schwarzenberga, to se dnes už ví, byl pomyslně hozen přes palubu a dnes již jen plní stafážní funkci a dělá prapor Mirkovi Kalouskovi, z kterého se dnes již taktéž stal pravdoláskař. Jeho však neobviňuji z kdovíjakých ideových pohnutek. Vůči Schwarzenbergovi osobně nic nemám, naopak, je to docela milý starý pán, se kterým čas od času kouřím na balkoně Poslanecké sněmovny a je s ním i sranda. Pravdoláskaři však hledají nového vůdce!

O panu Halíkovi se hovoří již nějakou dobu a není to náhoda, je řečný, má analytické myšlení a vzděláním je sociolog a psycholog, s davem umí tedy pracovat. Chyb, kterých se dopustil Karel Schwarzenberg, se on nikdy nedopustí. Osobně se jako křesťan modlím, abych se samozřejmě mýlil. Čas však ukáže, jak je český národ rezistentní proti tipům lidí, kteří by za protektorátu mohli psát statě do aktivistického tisku v duchu Vladimíra Krychtálka.

Byl jste první, kdo nazval skupinu příznivců okolo Václava Havla pravdoláskaři, dokážete na Václavu Havlovi najít i pozitivní stránky?

Ale samozřejmě, já jsem svého času Václavu Havlovi velmi fandil, viděl v něm naději a osobnost uznávanou v zahraničí, která ČR dobře reprezentuje navenek. Má podpora začala slábnout od roku 1992 jeho přílišnou defenzivní politikou a můj názorový obrat se definitivně stvrdil rokem 1999 jeho výrokem o „humanitárním bombardování“. Václav Havel často mluvil o čecháčcích, o vyčůranosti českého národa. Víte, že si ani nepamatuji, kdy řekl o českém národě něco pozitivního? Z mého pohledu začal Václav Havel a jeho příznivci razit v rámci naší země politiku tzv. neočecháčkovství v té nejryzejší podobě. Rčení Pod svícnem je největší tma funguje. Snaha vyhovět vždy zahraničí a méně už naslouchat názorům zevnitř země byla zjevná. Kdyby Václav Havel působil od roku 1992 spíše v rámci akademické obce v podobě přednášejícího na vysokých školách humanitního zaměření v evropském měřítku, asi by nebylo moc co říct. Bohužel se tak nestalo.

Často pochybujete o nové generaci mladých lidí, proč tomu tak je?

Ale já o nich vůbec nepochybuji, čeho jsem si však všiml u části mladých lidí je ona neschopnost věci analyzovat v širším měřítku, naopak zde spatřujeme věci zevšeobecňovat, zjednodušovat a vytvářet soudy nad velkými tématy s minimem znalostí. Vytvářet svět černobílý ač je svět barevný. To si dnes můžeme především všimnout ve vztahu k Rusku a Číně, kde je vyhrocenost části lidí až iracionální.

Lidé předkládají argumenty, že ČR po nástupu prezidenta Zemana ustoupila z cesty prosazování lidských práv, to vše ve jménu ekonomických zájmů s tím nesouhlasíte?

Víte, musíme si uvědomovat, že Rusko a Čína nejsou malé děti, které chceme vychovávat ani se nejedná o země stalinistického charakteru, kde vládne NKVD či gulagy. Jedná se o země s vlastní politickou kulturou, která má zcela jiné kořeny než naše euroamerická, stojí na zcela jiných ideových základech a historických konsekvencích a tak bychom to měli brát, měli bychom fungovat na bázi vzájemného respektu, komunikace, to se bohužel vždy nedělo. Snaha o vzájemné ekonomické vztahy je zcela pochopitelná. Tak to vidí Francie, tak to vidí i Německo, kdy obě země z těchto vztahů velmi profitují, nejsem si úplně vědom, že by Angele Merkelové někdo tak urputně kritizoval její cesty do Číny či Ruska. ČR má trochu jiný problém, za dobu minulé vlády zde vztahy se zmíněnými zeměmi v podstatě na bázi ekonomické spolupráce neexistovaly, nyní se díky bohu karta obrací a cesta prezidenta tomu hodně napomohla za což jsem osobně rád. Chceme-li někde prosazovat politiku lidských práv, pak nejprve musíme umožnit a nastartovat vzájemnou komunikaci. Bez toho nezmůžeme nic.

Postup Vladimíra Putina Vás ani trochu neděsí?

Neděsí. Proč by měl? Putin není Stalin, osobně si pamatuji před více než 8 lety na Pražském hradě, kde Čechoslovákům děkoval za tisíce bělogvardějců, které jsme zachránili před bolševiky. Hesla jako Putler a jiné mi nepřijdou zrovna výplodem zdravé mysli. Válka na Ukrajině je skutečně občanskou válkou, kdy proti sobě povětšinou stojí lidé, kteří se ještě před dvěma lety měli rádi a to, že svůj vliv v rámci tohoto konfliktu uplatňuje jak západ tak i východ, je zjevné. Naprosto rozumím části západní Ukrajiny, která zažila stalinistické čistky, stejně tak rozumím východní části, která trpěla pod nájezdem pronacistických ukrajinských milic a ukrajinské divize SS-Galizien. Paušalizace, že za vše může Putin, je tak hloupá jako lidé, kteří podobně výroky vypouštějí. Snaha určitých skupin implementovat v rámci světa jeden světonázor je zcela viditelná, jsem pro rovnováhu, kterou určité skupiny odmítají.

Skupiny - o jakých skupinách hovoříte?

To nechám bez komentáře.

Nyní se vraťme trochu do domácí politické scény, ANO dle nejnovějších průzkumů doslova válcuje jak ČSSD, tak zbytek politického spektra. Čím si to vysvětlujete?

Asi to bude onou jednoduchostí a velmi dobrou PR kampaní, která vyjela v rámci naší země v takovém rozsahu, že žádný člověk proti ní nemohl být imunní. ČSSD je tradiční stranou, která se s prvky moderního přístupu k voliči teprve seznamuje a ne vždy jí to bohužel jde, je v tom však na rozdíl od ANO daleko upřímnější. Pamatuji si, že jsem při nástupu do funkce ministra kultury razil podobný přístup jako má Andrej Babiš a já ho za to chválím, začala totiž hovořit tzv. nepolitičtinou, tento trend zavedl v rámci celé své partaje a hleďme, ono to funguje, lidé to zkrátka chtějí. Prázdné floskule už národ nebaví.

V rámci vlastní partaje jste téměř nenápadný, ovšem o Vašem vlivu se ví, kam povedou Vaše další kroky?

Pane redaktore, o mně se ví, že jsem především řadový voják a týmový a férový hráč, co se o mne ví čí neví, ponechám spekulantům. Kam povedou mé kroky? No doufám, že ne do krematoria, v současné době vše pozoruji řekněme z povzdáli a tak nějak mi to vyhovuje, věnuji se svému volebnímu obvodu, snažím se pomáhat lidem a to mě naplňuje ze všeho nejvíc. Co bude v politice za rok či za měsíc, však neví nikdy nikdo, ani já ne.

Jak vidíte českou politickou scénu za deset let?

Nemáte nějaké lehčí otázky (smích)? Myslím, že Andrej Babiš otevřel novou kapitolu, do budoucna můžeme počítat s vícero projekty podnikatelsko-politického ražení, ať již dlouhodobými tak i krátkodobými. Třeba jednou postaví kandidátku i mladoboleslavská Škoda a těm opravdu nebudeme moc co vytknout, vyrábí skvělé vozy.

Zpět do článků