Mgr. Vítězslav Jandák - Volební lídr ČSSD za Jihočechy

Aktuální

Media

Rozhovor na téma: vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi

30.07.2012

Rozhovor pro ChristNet - 16.7.2012

1) ČSSD nepodporuje vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Co vás k tomu vede, je to odpor k církevním restitucím obecně, nebo konkrétní podoba vládního návrhu?

 

Ani jedno, ani druhé. Podle našeho názoru by o takto zásadních věcech měla vzniknout diskuse napříč politickým spektrem. Názorů – a fundovaných – je mnoho. S námi o tom nikdo nehovořil, nikdo se s námi neradil, nikdo náš názor nechtěl slyšet. My jako strana, i já osobně, jsme se vždy hlásili k tomu, že křivdy, jež byly vůči církvím učiněny po 25. únoru 1948, musí být nějakým způsobem napraveny. Je ovšem třeba brát ohled na současnou situaci, světovou i domácí. Přišli jsme s návrhem, abychom zvláštním zákonem vytvořili veřejnoprávní fond, kam by byl převeden nemovitý majetek – zejména zemědělská a lesní půda, který byl původně užíván církvemi. Církve by tedy nebyly vyrovnány finančně, ale naturálně,  převodem zmíněného majetku. Stát by pak fondu za účelem narovnání vztahů mezi státem a církví neposkytoval žádné finanční plnění, fond by si na sebe takříkajíc vydělával sám. Ještě se diskutuje také o tom, že by se do fondu vložila na začátek finanční částku v řádu několika miliard. Fond by spravovaly společně všechny církve, jichž se majetkové vyrovnání týká, a také by zde byla přítomnost státu, podobně jako u všech veřejnoprávních fondů. Podobně jako i dalších fondů by hospodaření také podléhalo Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Užití výnosů tohoto fondu – a my si myslíme, že by mohl generovat slušné peníze-, by bylo účelově vázáno na duchovní činnost, dále pak na sociální, zdravotní, vzdělávací aktivity církví a údržbu a zachování kulturního dědictví, památek v majetku církví a podporu kulturních aktivit. Zároveň je třeba zdůraznit, že církevní zařízení v oblasti vzdělání, sociálních službek i kultury by měla i nadále přistup k financování z veřejných rozpočtů za rovných podmínek.

 

Dále vedeme diskusi o možnostech daňové asignace, kdy by mohli takto příspívat jak občané, tak firmy.

 

Počítáme ovšem s přechodným obdobím, kdy by  stát  ještě několik let přispíval na platy duchovních.

 

Model, který razí současná politická garnitura, chce oddělit církve od státu. Takovým prototypem země, kde k tomu došlo, je Francie. Dnes ovšem i tam vědí, že církve jsou také kultura, vzdělávání a sociální práce, a to znamená, že je nemůžeme nechat úplně stranou. A tak i ve Francii začíná stát přispívat církvím a církevním institucím. Dělají-li církve dobrou sociální, kulturní, osvětovou činnost, tak je potřebné jim přispívat. Nemůžeme udělat ostrý řez, který, řekl bych, primitivně navrhuje  současná politická garnitura: říznout, zaplatit a konec. Tak to nejde. Vliv církve v budoucnu nemusíme vidět jenom ve zmíněných oblastech, ale jak já říkám, církev může být i bariérou vůči barbarismu světa.

 

Tolik tedy ve zkratce náš postoj. Vedeme ještě diskuse o parametrech – jak asignovat, jak přispívat.

 

Ještě bych dodal, že nechci, aby se stalo to, co na Slovensku. Tam byl církvi bez problémů vrácen majetek, ale už na něj byla připravena spousta tzv. „firem, které chtěly pomoci“. A dnes už církev příšla skoro o polovinu majetku. A to my nechceme. A proto také navrhujeme náš model veřejnoprávního fondu.

 

2) Jestli jsem Vás dobře pochopil, tak sociální demokracie tedy zdůrazňuje kooperativní model vztahů církví a státu?

 

Ano, model vztahů by měl být kooperativní. To je model budoucnosti. Nakonec lidé s lidmi by měli kooperovat, proč by tedy církve a stát neměly kooperovat?

 

3) Pokud by došlo na váš model veřejnoprávního církevního fondu, vyžadovali byste k tomu také referendum?

 

Myslím, že k tomu není referendum potřeba. K tomu, co chce udělat vládní koalice, by podle mého názoru bylo referendum potřeba, ale nemáme zákon o referendu, a tak ani referendum nebude. Proto se také tzv. pravice brání zákonu o referendu.

 

4) Jak se díváte jako stínový ministr kultury na možnost přijetí smlouvy s Vatikánem?

 

Jedním z mých prvních kroků jako ministra kultury byla iniciativa, aby byl dán na program sněmovny text vatikánské smlouvy. Dobře víme, že jsme skoro poslední stát, který nemá smlouvu se Svatým stolcem, a také víme, že Vatikán své smlouvy nepředělává. My jsme ještě v rámci diskuse navrhli dodatek, aby se nejednalo jen o smlouvu se Svatým stolcem, ale aby měl stát také smlouvy s ostatními církvemi. Myslím si, že to je nutné, protože co je psáno, to je dáno a ve společnosti to vytváří řád a pořádek.

 

5) Jak se díváte na dvojí stupeň registrace církví a náboženských společností, tradičních a nových, uvažujete zde v církevním zákonu o nějaké změně?

 

Tento zákon nepočítal s tím, že Česká republika se tolik otevře světu, nastane globalizace a budou importovány – a nechci se tím někoho dotknout – netradiční vyznání či dokonce určité sekty. Je to tedy téma na velké uvažování. Teď řeknu věc, která bude trochu kontroverzní. V Evropě je nyní i mnoho muslimů a tito lidé mají mít právo na místa, kde se budou modlit a vyznávat svou víru. Jsme-li kulturní národ a kulturní země, tak bychom měli myslet na to, že má právo na určitou formu vyznání svého boha ( i když já věřím, že Bůh je jen jeden, ale každý k němu přistupujeme svým způsobem). Takže tady jdou o jistou legislativní úpravu.

 

Víte, já bych dokonce navrhoval, aby církve nebyly pod ministerstvem kultury. Chraň Pánbůh, aby patřily pod ministerstvo vnitra, nebojte se, ale domnívám se, že církve jsou výše a dále na to, aby spadaly pod malý rezort kultury. Církve přece nejsou jenom kultura. A proto by církevní odbor měl být přímo u předsednictva vlády, církve by si to jistě zasloužily a tam by podle mého patřily.

 

Co se týče dvoustupňové registrace, tady nechci nahlas vyslovovat svůj názor,  i když ho mám. Tady je potřeba kompletně změnit legislativu.

 

Do budoucna si každopádně přeju, aby církve mohly svobodně žít, aby mohly každý den svobodně prokazovat své právo na život a nikdo jim neházel klacky pod nohy. A abychom měli co nejvíce evangelíků, katolíků, pravoslavných a aby tu bylo co nejméně církví nám importovaných. Ale i těm přeju vše nejlepší, a věřím, že všichni můžeme žít v přátelském soužití.

 

6) ČSSD byla tradičně spíše antiklerikální stranou, na rozdíl německé SPD, kde minimálně po válce působí řada křesťanů. Má ČSSD ambici zapojit do svého středu křesťany a také oslovit křesťanské voliče?

 

Ano, na můj popud vznikla v ČSSD křesťanská platforma, která teď žije svým vlastním životem. Je hloupost tvrdit, že jsem-li věřící, nemůžu mít názory sociálního demokrata. Naopak, když vezmete první pravidla hry života a světa, či první sociální zákony, tak to byly církve, která s těmito sociálními tématy přicházely. To určitě není v rozporu. Naopak si myslím,že církve by měly mít blíže k levicovým stranám než k pravici, která sází na individualitu a také trochu sobectví. A správně jste zmínil situaci v SPD, ale nejen tam, ale i v sociální demokracii v Rakousku, Španělsku a dalších zemích. Tyto věci nejsou vůbec v rozporu, právě naopak. Když zavzpomínám na život Krista, tak prokristapána, to byl nějaký levicový politik!

 

Mgr. Vítězslav Jandák, stínový ministr kultury

rozhovor pro ChristNet

Zpět do článků