Mgr. Vítězslav Jandák - Volební lídr ČSSD za Jihočechy

Aktuální

Media

A PŘECE SE TOČÍ!

11.07.2011

Máme za sebou první týden prázdnin, letní divadelní sezóna je v plném proudu, na českokrumlovské točně se hraje o sto šest – a já se tak mohu vrátit ke svému oblíbenému tématu.

Máme za sebou první týden prázdnin, letní divadelní sezóna je v plném proudu, na českokrumlovské točně se hraje o sto šest – a já se tak mohu vrátit ke svému oblíbenému tématu.

Je to skoro šest let, kdy jsem v televizi prohlásil, že dokud budu ministrem, tak se v zahradě zámku Český Krumlov divadlo hrát bude. Byla to reakce na malé české památkářské žalobníčky, kteří se snažili pařížskou komisi UNESCO přesvědčit, že točna hyzdí národní kulturní památku a musí proto pryč, nejlépe pak navždy a hodně daleko. Ale hrálo se!

Pod hrozbou obavy, že kvůli točně bude Český Krumlov vyškrtnut ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, následovala výměna nejrůznější korespondence a roztodivná jednání v Praze, Českých Budějovicích, Českém Krumlově, ba i v Paříži. Zabývalo se tím několik dalších ministrů, hejtman, primátoři, starostové a bůhvíkdo ještě. Nicméně se hraje dál.

Žalobníčkové se ovšem nedali. Co na tom, že točna je, když ne evropský, tak v každém případě český unikát. Co na tom, že naši i zahraniční interpreti před točnou rádi hrají, někdy i navzdory nepřízni počasí. Co na tom, že se tam léto co léto sjíždí tisíce nadšených diváků, kteří neváhají obětovat nemalý peníz za přeci jen neobvyklý divadelní zážitek. Divák je spokojen, někdy i nadšen, ale především nechápe, o čem se ta nesmyslná válka vlastně vede.

Proto mne nedávno příjemně překvapil i potěšil malý článeček v denním tisku, který informoval o tom, že je to celé trochu jinak. Že experti v Paříži vlastně proti točně nic nenamítají a mají jenom jediné přání: aby se divadelníci chovali k areálu zámecké zahrady, v níž se divadlo hraje, citlivě. Žádný zákaz, žádné vymístění. Prostě spolupráce, nebo chcete-li odborně koexistence, kdy zahrada zůstane zahradou a točna v ní – točnou.

Zdá se, že v Paříži jsou ke kultuře zřejmě citlivější a chytřejší, než někteří naši závistivci, kterým patrně vadilo, že návštěvníci Českého Krumlova krom prohlídky zámku chtěli v jeho zahradě také vidět divadlo. Někteří možná přijeli jenom na divadlo a zámek při své návštěvě vynechali. I to se stává. Jiní zase navštívili zámek, prošli se zahradou a potřebu zůstat večer na divadlo prostě neměli. Inu, proč ne. Každému podle jeho potřeb.

Tvrdil jsem to od první chvíle, že kdyby pánové z Rožmberku a jejich architekti včetně dvorních kejklířů ve své době znali možnosti točny, nebránili by se její existenci ani minutu, ba právě naopak. Ten malý článeček v novinách patrně pod vlivem daleko „významnějších“ událostí, kdy před námi byl málem pád vlády, téměř zanikl a zůstal bez ohlasu. Nevadí. Hlavně, že se hraje a bude hrát dál! Tedy pokud nějaké malé české dušičky nepřispěchají v žárlivosti na úspěch druhých zase někam žalovat.

Zpět do článků