Mgr. Vítězslav Jandák - Volební lídr ČSSD za Jihočechy

Aktuální

Media

Každý den v opozici je špatný - rozhovor pro Parlamentní listy

12.05.2011

„V České republice jsou kvůli vývoji na politické scéně ideální předpoklady, aby vznikla hodně pravicová populistická, až fašistická strana. Ale ona zatím nevznikla a to je pozitivní. Češi jsou trochu jiní, budou čekat, že přijde normální dělná vláda“.

Jak hodnotíte poslední vládní „škatulata“?

Zhodnotím to z dramatického pohledu, což mi je blízké. Kdyby to nebyla tragédie, tak by to byla velká komedie. Tohle divadlo má dopad na národ a zdejší zemi a to si možná někteří účastníci těchto her neuvědomují. Každé dramatické dílo má mít svého hrdinu a v tomto případě by to měl být premiér. Ale copak je pan Nečas hrdina? Okolní role „mladých milovníků“ plní Věci veřejné, ale vylézají z nich strašné věci. Je to celkově špatná sestava. V této koalici se spojily oheň a voda a to nelze. Strany na jedno použití typu VV demokracii spíše škodí, než jí pomáhají. Touha po vzniku nových stran se neosvědčila, partaje by měly mít nějakou historii a zkušenost.

V čem nejvíce škodí současná vláda?

Zatím nic neprosadila ze svého programu, lidem jen utáhla obojek. Vládní strany se od voleb stále mění. Dnešní ODS se posunula dost nalevo, TOP 09 zůstala na pravici a Věci veřejné, u těch nevím, jestli to je firma, levicová, středová či jiná partaj. Ukazuje to na potřebu časem změnit volební zákon.

Na jaké pozici zůstává ČSSD?

Považuji ji za středolevou stranu. Nejsme vyloženě vedle KSČM, tam je místo ještě pro jednu stranu. Historicky je ČSSD levicová, ale svět se změnil a už nelze říci, že je něco vyhraněně levé či pravé.

Nevadí vám tedy, že je ČSSD někdy spojována s KSČM?

To mi nevadí, protože je to hloupost. Když se  podrobně zaměříte na výsledky hlasování, zjistíte, že v mnoha případech hlasují komunisté společně s občanskými demokraty.

Koaliční strany prohlašovaly, že dohodou na změnách v Nečasově kabinetu skončila vládní krize. Sdílíte stejný názor?

Ne, krize ještě nezačala. Není to ani rok, co jsou tyto strany pohromadě. Skončila teprve předehra té velké krize, která se ještě dostaví. Strany se na mocenských pozicích usadily, teď si budou hrát a každá bude chtít urvat pro sebe co nejvíc.

Myslíte, že je skutečně situace tak černá?

Ano, je to celosvětově velká morální krize hodnotového  žebříčku. Jsem věřící člověk, ale řečnicky se zeptám, kdo je dnes na kříži? No přece dolar, euro a koruna, k nim se lidé naučili modlit. Ukazuje se, že demokracie není dokonalým systémem, že v ní lze postavit účelový subjekt, který nestojí na žádných ideálech. Jsou tu také systémové vady. V minulosti vždy takovou krizi dokázala utnout válka, po níž lidstvo začalo od nuly opět nadšeně budovat. Proto se bojím o budoucí vývoj. Dochází ke střetu národů a jednotlivých konfesí.

To jste se posunul k tématům přesahujícím naše hranice. Jak hodnotíte českou zahraniční politiku?

Nazýval bych ji spíše nezahraniční politikou. My jsme takoví vytrvalí kejválkové. Dříve jsme kývali do Moskvy, nyní děláme totéž do Bruselu a Washingtonu. Na vině je politická servilita, ke které jsme se historicky dopracovali. Popíráme vlastenectví, které je často zesměšňováno, a to je špatně.

Může být na vině i absence skutečných polických osobností? Ano, ty u nás nevidím. Z našich politiků

se stali lokajové velmocí, finančních skupin, Evropské unie. U nás neslyším pevný hlas, snad jen u Václava Klause, který určité věci zpochybňuje a klade otázky. Díky Bohu za to, kdyby tu nebyl, tak by Česká republika byla šedé nic.

Politici a novináři se snažili vyvolat dojem, že vládní rozepře režíruje z Pražského hradu právě Václav Klaus, který to důrazně popřel. Jak vnímáte jeho kroky a rozhodnutí v posledních týdnech?

Velmi pozitivně. Prokázal, že tato republika má myslícího a nadstranického prezidenta. On tu jejich krizi zvládl.

Někteří vaši straničtí kolegové mu však absenci nadstranickosti vyčítají.

To je úhel pohledu. Když se budu snažit být objektivní, tak musím říci, že pan Václav Klaus zatím situaci stabilizoval.

Spolupracovalo se vám z opozičních lavic lépe s Nečasovou, nebo Topolánkovou vládou?

I když byla vláda Mirka Topolánka postavená na přeběhlících, podmínky na tom hřišti byly více fair play, než jsou dnes. Jako protivníkovi jsem mu věřil více než Petru Nečasovi, kolem něhož je někdy nesprávně šířena aura „pana čistého“.

Role poslankyně Kristýny Kočí sezdála některým lidem tak tragikomická, že dokonce vznikla divadelníhra, kde hraje tato politická postava hlavní roli. Jak na vás působilo chování paní Kočí během dubnových událostí?

Mám už zkušenosti s podobnými typy jako paní Kočí, mám na mysli třeba poslankyni Kateřinu Jacques.  V každém volebním období se objeví podobná ženština, jako je Kočí. Mělo by se uvažovat o nějaké věkové hranici, kdy lidé mohou vstoupit do Parlamentu. Tady to je puberta, míšená s nějakou pomateností a naivitou. Je v tom možná touha po moci, msta, nezkušenost. Já té paní nerozumím.

Poslankyně vyloučená z Věcí veřejných přišla nedávno s nápadem, aby poslanci před prosazením reforem pobírali pouze průměrnou mzdu. Souhlasíte?

Ne, se snižováním platu nesouhlasím, je to populistický záměr. Vidím v tom snahu zalíbit se národu. Ale ten nás nebude milovat nebo nenávidět na základě toho, kolik bereme, ale kvůli tomu, jaké zákony přijímáme a jaký mají dopad na lid. Návrh kolegyně Kočí je pitomost. Ukazuje to, že tato dáma do sněmovny nepatří.

V čem vás dále zklamala strana Věci veřejné?

Ve spoustě věcí. Radek John přistoupil na to, že tu budou dvě ministerstva vnitra. Jedno vede Kubice, druhé John. K čemu? To je špatně! Tato strana se nepoučila z chyb Strany zelených. Ta tak úzkostlivě trvala na účasti ve vládě, že si udělala mezi lidmi tak špatnou pověst, že minimálně 10 nebo 15 let nemá šanci a Liškova družina může akorát tak běhat po lese. Takové opití mocí se nevyplácí. ODS a TOP 09 „zpráskaly“ véčkaře, ti sklonili hlavu a zůstali. Radek zůstal, bude mít ministerstvo a bojovat proti korupci. To je už směšné!

Co polické otřesy poslední doby znamenají pro další působení ČSSD v opozici?

Jsme taková folklorní skupina, protože koalice, co chce, si prosazuje. Ale nevadí, lidé naše odmítavé postoje k současné vládě vnímají a posiluje nás to. ČSSD má dobrou pozici, ale asi to nikdy nebude přes 50 procent, takže před stranou je největší otázka, s kým by budoucí možnou vládu vytvořila.

Nabízí se nějaká existující strana?

Neumím na to nyní odpovědět. Je tu i například možnost koalice s ODS nebo třeba koalice se stranou TOP 09, či tolerance menšinové vlády. Těch možností je skutečně hodně a já zatím nemám pro žádnou z nich preferenci. Navíc ani nelze předvídat, kdy budou další sněmovní volby, jestli až v roce 2014 nebo dřív.

Lidé jsou hodně otráveni politikou. Jak by se to dalo zvrátit?

Přátelé z Izraele mi často říkají, že v České republice jsou kvůli vývoji na politické scéně ideální předpoklady, aby vznikla hodně pravicová populistická, až fašistická strana. Ale ona zatím nevznikla a to je pozitivní. Češi jsou  trochu jiní, budou čekat, že přijde normální dělná vláda. Poslední komunální volby ukázaly, že lidé situaci chtějí řešit. Cítím, že většina společnosti si přeje předčasné volby.

Po posledním sjezdu sociální demokracie se hodně spekulovalo o rozkolu ve straně, i když pánové Sobotka i Hašek to důrazně popírali. Jaká je atmosféra ve straně nyní?

Není špatná. I poslední férově vedený souboj o vedení strany nám přinesl plusové body.

Ve svých prohlášeních a vystoupeních si často neberete servítky a nešetříte bonmoty. Někteří politici vám vyčítají, že společně s panem Davidem Rathem takovým postupem zhoršujete politickou kulturu v zemi. Co si o tom myslíte?

To je hloupost, není laskavějšího politika, než jsem já. Ano, do protistrany si „kopnu“, to je ostatně mým úkolem, ale nejsem vulgární. Do politických střetů se snažím dostat vtip a úsměv, který tady byl naposledy za Jana Masaryka. Od té doby to je suchopárné. Od lidí vně politiky mám pozitivní ohlasy, budu se tak chovat dát. Jde mi o krátká, výstižná vyjádření s pointou.

Například pana premiéra jste na serveru ParlamentníListy.cz přirovnal k nafukovacímu holubu. Proč?

Připomněl mi asi holuba mého kamaráda Zdeňka Franty anebo má špatného krejčího.

Ještě se vraťme k vládě. Jako stínového ministra kultury se vás zeptám, jak nahlížíte na  současného ministra kultury Jiřího Bessera?

S některými jeho dílčími a nápravnými kroky souhlasím, ohledně novely památkového zákona spolu i některé otázky konzultujeme. Ale chybí mi absence jeho celkové vize ministerstva a jeho priority. Zatím vidíme jen udržovací program, ale třeba nás pan ministr Besser ještě překvapí.

Věříte, že svou pozici stínového ministra kultury uhájíte?

Nevím. Možná jsem přílišný skeptik, ale život by šel dál. Svou vizi ministerstva mám a dokázal bych si představit být šéfem resortu.

Povídáme si pár hodin před hlasováním o vyslovení nedůvěry vládě. Neoslabuje tato pakovaná snaha ČSSD pozice strany?

Určitě ne! Toto je nejneoblíbenější vláda od roku 1989. Každá opozice má povinnost snažit se vládu svrhnout, každý den v opozici je špatný. Tímto způsobem také máme šanci sdělovat ve sněmovně názory, doposud nedostáváme tak často možnost být u řečnického pultu. Toto hlasování je běžným demokratickým mechanismem ve světě, například Berlusconimu se v minulosti podařilo svrhnout vládu levice až po sedmadvaceti neúspěšných pokusech. Takže my na svržení té pravicové vlády ještě nějaký pokus v zásobě můžeme mít.

 

Zdroj: www.parlamentnilisty.cz (5/2011)

Zpět do článků